Dědění

Dědění

Dědění znamená vstup dědice do veškerých práv a povinností svého předchůdce. Dědicové opírají svůj dědický titul o zákon nebo o pořízení pro případ smrti, které sepsal zůstavitel. Každá osoba, které svědčí dědické právo z některého ze shora uvedených titulů, je oprávněna dědictví odmítnout poté, co je notářem o tomto svém právu vyrozuměna. Počíná – li si však tato osoba jako dědic, dědictví odmítnout nemůže.

Vydědění

Vydědění se může týkat pouze potomků (synů, dcer, vnuků, vnuček, pravnuků a pravnuček, přičemž tato řada přímých potomků není omezena) tak, že zůstavitel pořídí listinu, ve které uvede alespoň jeden ze zákonných důvodů pro vydědění svého potomka. Účelem vydědění je zbavit potomka jeho práva na povinný díl, který mu je garantován zákonem. Povinný díl je ve výši ¼ zákonného podílu u zletilých dědiců a ve výši ¾ u dědiců nezletilých a je vyplácen v penězích závětními dědici.

Pořízení pro případ smrti

– dědické smlouvy, závěť (testament), prohlášení o vydědění, smlouvy o zřeknutí
   se dědického práva
– mezigenerační dědění
– ustanovení správce nebo vykonavatele závěti.